Odborná exkurze žáků 1.M

V pondělí 26.6.2017 se žáci třídy 1.M oboru Lesní mechanizátor zúčastnili jednodenní odborné exkurze, jejíž cílem byla návštěva velmi významných přírodních lokalit západních Čech.

První zastávkou byla NPP Upolínová louka pod Křížky ležící při silnici Prameny – Nová Ves. Rezervace má rozlohu 18 ha a představuje komplex typicky lučních zamokřených společenstev Slavkovského lesa s pestrým výskytem vzácných druhů rostlin, především upolínu nejvyššího a vrby borůvkovité, která byla v ČR považována za vyhynulou a znovu se objevila v roce 1990. Z živočichů se zde hojně vyskytuje zmije obecná, užovka hladká, slepýš křehký, ještěrka obecná a čolek horský. Podrobnou prohlídku území nám usnadnil povalový chodník s vyhlídkou do lučních porostů. Název lokality Křížky je podle tří křížků, které zde byly vztyčeny v roce 1859, dle pověsti třemi bratry jako poděkování z uzdravení z vážné nemoci. Na vrcholu pahorku se nachází deska z leštěného hadce (serpentinu) s vyznačenými směry na významné výškové dominanty – Vladař a Klínovec. Celá oblast Krásenské vrchoviny je největší hadcovou oblastí v ČR.

Exkurze pokračovala přes obec Prameny do NPR Kladské rašeliny, která byla založena v roce 1933. Dělí se na pět částí zvaných Tajga (poblíž Kladského rybníka, rozloha 133 ha), Paterák (93 ha), Lysina (43 ha), Husí les (15 ha) a Malé rašeliniště (7 ha). Důvodem ochrany jsou typická vrchoviště s porosty borovice blatky a borovice rašelinné podobající se kleči. Ojediněle se vyskytuje bříza karpatská a olše lepkavá a roste tu také i vzácná rosnatka okrouhlolistá. Mezi ptáky ke vzácným druhům patří čáp černý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, kulíšek nejmenší a ledňáček říční.

Díky ochotě našeho bývalého absolventa Jana Studničky, který pracuje na Správě LČR Kynžvart, jsme si mohli prohlédnout Lovecký zámeček Kladská, který byl vystaven v 19. století ve švýcarsko – tyrolském stylu. Také jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací jako např., že zdejší parkové úpravy jsou řešeny v duchu romantismu, kde typický ráz určují solitery v hlavní louce. Jejich výjimečnost spočívá jak ve vysoké nadmořské výšce (820 m.n.m.), tak i v používání cizokrajných dřevin. Na Kladské byl poprvé v bývalém Československu použit kultivar jedle stříbrné-šedé a svou velikostí jsou unikátní smrky obecné – zlaté. Kníže Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg byl vášnivým milovníkem přírody a chovu zvěře. Za jeho života byla Kladská druhým největším revírem v Čechách. Po své smrti byl kníže pochován do hrobky na úpatí vrchu Lysina na dohled své milované osadě. Na naučné stezce jsme dostali povolení zkontrolovat lapače na lýkožrouta. V okolí nově vybudovaného Přírodního domu jsme našli chvíli i na sportovní zážitky.

Poslední zastávkou našeho putování byly Mariánské Lázně, druhé největší české lázně, které vynikají bohatstvím minerálních pramenů. Ve městě jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou do ní přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána. Lázeňské pavilony jsou převážně klasicistního a novorenezančního slohu, většina domů lázeňské čtvrti nese prvky secese.

Různorodost hornin Slavkovského lesa demonstruje přilehlý geopark, který se rozkládá na jihozápadním svahu Žižkova vrchu. V lesním porostu ve spodní balvanité části svahu převládá javor klen, výše buk lesní a jen místy dub letní. Výrazně je vyvinuto bylinné patro, ve kterém je hojně kyčelnice devítilistá a cibulkonosná. Další nápadné rostliny jsou kokořík přeslenitý, hrachor jarní či pitulník žlutý.

Počasí nám celý den přálo a odborná exkurze byla příjemným zpestřením výuky.